Říká se, že nejlepší larpy, které si na Slovensku můžete zahrát, jsou ty od OK Productions. Tohle volné uskupení organizátorů kolem Petra „Bia“ Bianchiho je pověstné hrami s úctyhodnou výpravou, násobným přečíslením hráčů CP a především tím, že není jednoduché se na ně dostat.

Nicméně na jejich letošní projekt, holdstockovský larp z počátku 19. století Tiene lesa (Stíny lesa), jsem pozvánku dostal, takže se společně můžeme tomuto ambicióznímu larpu podívat na zoubek. Následující recenze hry popisuje herní mechaniky, postupy použité organizátory a otvírá několik zcela konkrétních témat souvisejících s organizováním larpů. Doufám tedy, že se bude hodit nejen těm, kteří jsou zvědaví, jak se OKP letos vytáhlo, ale také všem ostatním organizátorům.
Celý článek »

Hned na začátek to hlavní – Druhý pražský larpvíkend byl mým prvním larpvíkendem a hrál jsem na něm své první komorní larpy ve smyslu formátu „několik zdí, několik hráčů, bezkontaktní“ a nezklamal mě. Teď, když víte to hlavní, se můžu posunout bez nějakých řečí kolem ke krátkému pohledu na dva larpy, které jsem nakonec hrál.
Celý článek »

„Ano, beru.“
„Děkuji vám,“ Hlas otočil zmuchlaný papír na druhou stranu a uhladil ho o desku stolu.
„A ty, Romanko, bereš si tady Julia Wilsona, z vlastní vůle, za svého právoplatného manžela?“
Romanka polkla a prosebně se zadívala na svého snoubence. Potom pomalu otočila hlavu k majordomovi své rodiny. Ten se blahosklonně usmál a pokynul ji rukou. Romanka se tedy pomalu otočila zpátky k Hlasu a pak potichu, téměř neslyšně, šeptla: „Ne.“
Ticho bylo jen dvě vteřiny.

Subkultura (či správně slovensky Subkultúra) byl indoorový larp pro dvacítku hráčů, tématicky volně inspirovaný slavným románem Neila Gaimana, Nikdykde. Stojí za ním slovenská tvůrčí skupina Era, která je podepsaná pod nitranským městským larpem Nox Mortis a (v Česku zatím neuvedeném) komorním larpu Bytovka. Subkultura byla v mnoha směrech netradičně provedený larp, nejen na poměry slovenské, ale i ty české. V následující recenzi se pokusím rozebrat design a koncepci Subkultury, zhodnotit funkčnost herních mechanik a poskytnout vám tak konkrétní vhled do tohohle zdařilého larpového počinu.
Celý článek »

Braenn jako Jack McMulligan

„Útes před námi. Útééés!“
Kapitán zvedne hlavu právě ve chvíli, kdy se ze tmy před přídí vynoří tmavý obrys. „Ostře doprava, pane McMulligane! Ostře doprava! Bocmane! Vemte nějaký chlapy a skasejte hlavní plachtu! Musíme to položit po větru! Honem, vy čeládko líná, nebo je po nás! Jste mořští vlci, u všech pekel! Tak se k čertu pohněte!“

8. června se brněnské bezbariérové divadlo Barka (či snad lépe bárka?) proměnilo v pirátský škuner Save Margin, který se obtěžkaný bohatou kořistí vrací do svého domovského přístavu. Potíž je pouze v tom, že mezi pirátskou šalupou a bezpečným kotvištěm leží děsuplné útesy u souostroví Racka a bouře, která by nahnala strach kdejakému otrlému mořskému vlku. Cesta do bezpečí tedy rozhodně nebude snadná. To už ale byl problém patnáctky larperů, kteří se zúčastnili krátkého komorního larpu Piráti z dílny Frašedných organizátorů. Pokud vás zajímá, co že taková pravá pirátská plavba obnáší, pak si dejte pořádný doušek grogu a pusťte se do čtení.
Celý článek »

Má nejdražší. Věnuji ti původní rukopis téhle nešťastné hry, napsané slzami a krví. Jak trapně nevhodný dárek pro tak šťastné výročí. Ale ty mi rozumíš. Je to pocta tvojí lásce a něžnosti, které mi daly odvahu čelit blízké smrti a sílu napsat tuhle hru. Napsat ji se soucitem, hlubokým porozuměním a upřímnou touhou odpustit všem těm čtyřem prokletým Tyronům. Těch dvanáct let s tebou, má lásko, byly cestou ke světlu. Snad víš, jak moc jsem ti vděčný. A jak moc tě miluji.
Gene
22. července, 1941
(Eugen O´Neill svojí ženě Carlotte, ke 12. výročí svatby)

Cesta dlouhým dnem do noci je první český (veřejně prezentovaný) larp, který si svoji předlohu našel v divadelní hře. Nečerpá z ní pouze téma a atmosféru, ale i svým způsobem práce s rolí celý larp skutečně přibližuje divadelnímu kusu. V Cestě dlouhým dnem tak ožívá příběh rodiny irských přistěhovalců ze začátku 20. století, prostřednictvím kterého si ke svým hráčům hledá cestu psychologické drama o vině, bezmoci a uzavřeném kruhu obviňování. Protože se v řadě ohledů jedná o larp, který patří mezi minoritu komorního larpingu, rád bych mu věnoval poněkud rozsáhlejší článek.
Celý článek »