Přihlásit se | Registrace

Post mortem z „Post mortem„

Tento článek byl původně určen přímo pro stránky slad.sk, kde se vyskytuje skupina původních tvůrců larpu. Přesto se však domnívám, že může být hodnocení zajímavé i pro čtenáře tohoto portálu a krátké shrunutí tohoto komorních larpu z Bratislavy přikládám v původním znění.

Na hru jsem se těšil a ačkoliv jsem slyšel od slovenských hráčů různé reference, tak jsem se nenechal příliš ovlivnit. Hru jsem si užil. Šel jsem do ní s tím, že si ji užiju a opravdu mi to nastavení hry i spoluhráči plně umožnili. Měl jsem hodně uzavřenou postavu a místy jsem měl problém zahrát své emoce ven, protože by to nebylo věrohodné, ale v rámci plynulosti hry jsem ke konci trochu ustoupil od původního konceptu. Přiznal sám sobě drobný posun a otevřel herní jednání více vůči ostatním (ačkoliv jsem to původně dělat nechtěl a spíše jsem čekal, že bude někdo vyhrocený a „hnusný„ na mou postavu). Konec hry mě opravdu zamrazil a několik podobně silných herních scén mi stálo za návštěvu i hru.

Následné probrání v hospůdce poté s možností nalédnout do zákulisí a budoucích vizí Mošeho/Elvisových her bylo pro mě stejně cenné jako samotná hra. Ve snaze o subjektivní nadhled hodnotím celý sobotní večer a noc jako 6/10 a kdybych měl možnost, tak bych jel znovu.

Dovolím si použít hodnotící formulář, používaný CoM po komorních larpech (nechal jsem všechny možnosti, aby bylo zřejmé, z jaké škály hodnocení pochází).

Herní materiály – Příliš obšírné/Obšírné/Optimální/Stručné/Příliš stručné

Příliš stručné -> tady by borci stálo za to zapracovat a potvrdit zpět hráči, že se s jeho postavou počítá, případně jak je upravená. Nedošla mi žádná zpětná vazba krom jedné otázky, na jejíž odpověď už nikdo nereagoval.

Technické provedení – Vynikající/Dobré/Dostatečné/Bídné/Herní doba

Dostatečné -> místnost byla fajn, řekl bych, že lepší, než ta hospa vedle; nicméně to mělo drobné bugy, především to nutilo všechny neustále sedět, prostor byl rozbitý poněkud nešťastně, takže nebylo moc slyšet ostatní, hudba byla zbytečně hlasitá a hlavně v ní byly slova, což je špatně (odtrhuje to pozornost), monitor mohl být vypnutý, rozhodně by tolik nerušil (svítil a bylo na něm zelené pozadí); a jak už jsem říkal – černé závěsy by přikryly všechny nepotřebné a rozptylující věci

Délka hry – Zbytečně dlouhá/Mohla být kratší/Optimální/Mohla být delší/Příliš krátká

Optimální -> délka hry byla z mého pohledu přesná; vygradování pěkné a zakončení přesně v nejlepším, kdy sice možná ještě zbyly otázky, ale rozhodně jádro bylo řečené

Tempo hry – Hra se vlekla/Hra se místy zadrhávala/Hra běžela svižně/Hra běžela až moc svižně(zvolnil bych)

Hra se místy zadrhávala – tím, že mezi postavami nebyly hroty, tak to dost záleželo na aktivitě hráčů; sice byla snaha tlačit hru dopředu z pozice Kronikáře/Vykonavatele (což mi přišlo trochu násilné a spíše mi ta forma trochu vadila), ale byly tam hluchá místa; nicméně na to, že to byl freeform, jen velice málo strukturovaný, tak se domnívám, že to nemohlo být lepší a jelikož věřím, že hráči sami mají zodpovědnost za aktivitu ve hře (nicméně orgové by takto některé postavy měli na počátku nastavit)

Atmosféra – Strhující/Velmi dobrá/Přiměřená/Ucházející/Nijaká

Ucházející – trvalo mi se do atmosféry vžít a krom prostředí, které mi příliš nepomohlo (fakt tmavé závěsy, méně ukřičená hudba) mi občas přišlo, že ani ostatní hráči nebyli úplně ponořeni a odlehčovali situaci nevhodnými vtípky (na druhou stranu některé dojemné výkony atmosféru podporovali); strhnul mě až konec

Náročnost hraní – Vyčerpávající/Velká zátěž/Přiměřená/Pohoda/Levou zadní

Pohoda – mohla by na můj vkus být hra buď více o střetech (zvláště při spíše gamistickém zaměření hráčů) nebo více o vnitřním prožitku (s opravdovým nátlakem na jeho projevení ven – vím, že se tohle dělá sakra obtížně, takže to není výtka, jen objektivní připomínka).

Reflexe (povídání po hře) – Velmi povedené/Vyhovující/Šlo to/Bídné

Šlo to – tohle je můj osobní problém, protože já po hře chci z reflexí slyšet něco jiného, než prosté shrnutí děje; lidé se vzájemně moc neposlouchali, nedali prostor méně průbojným a celá reflexe nebyla v podstatě řízená (tohle berte hodně z rezervou, je to spíše informace pro mě (a pár lidí, co jsem jim slíbil reflexi Post Mortem, než vzkaz pro vás, vím, že reflexe prostě jinak neřešíte)

Cena za hru – Vysoká/Přiměřená/Nízká

Přiměřená – vzhledem k provedení byla cena přiměřená, nicméně kdyby se odstranilo několik drobných nedostatků (IMHO v relativně nulových nákladech), tak by klidně byla fér cena i 120 SKK.

Hra mé očekávání – Předčila/Naplnila zcela/Naplnila částečně/Nenaplnila

Naplnila částečně – skoro s žádnými očekáváními jsem nejel, čekal jsem nejhorší a byl jsem výrazně příjemně překvapen a jsem rád, že jsem na hře byl. Jel bych znovu. Přesto jsem si to vybarvil trochu jinak, než to bylo.

Sami sobě byste hru – Doporučili velmi/Doporučili střídmě/Doporučili jen v určitém rozpoložení/Nedoporučili

Doporučili střídmě

Pár slov závěrem:

Ač možná vyzní mé hodnocení tvrdě, tak z hlediska osobního náhledu považuji Post Mortem za dobrý nápad, relativně promyšlený mechanismus plynulosti hry při zachování valné iniciaty na hráčích (věřím, že se časem naučíte tlačit na pilu nenápadně a posunovat děj tak, že to pro hráči nebudou vnímat jako postrkování) a celkově za pěknou hru, kterou jsem si užil.

Co je zásadní dle mého názoru je potenciál, který se skrývá v organizační dvojici Mose/Elvis a jejich projektech. I přes některé slabší body, které lze snadno odstranit dalším pořádáním a postupným vylepšováním (věřte tomu, že se spoustě orgů před akcí něco nepodaří, ale hráči to nesmí ani tušit ;o), to byl zajímavý zážitek a těším se, že si zahraju některý z dalších plánovaných projektů.

Děkuji za hru nejen organizátorům, ale i spoluhráčům a jsem rád, že jste mi ukázali, jak fajn mohou být larpy v Bratislavě a že jste mě přijali i přesto, že jsem „ten Čech„ :o) Budu se těšit někdy příště.

Zanechte komentář