Je poměrně hřejivý pocit být „otcem zakladatelem“ něčeho, co nezadusila historie hned zkraje. Stejně, jako bylo složité najít pro svého potomka místo a jeho příznivce (účastníky Odrazu), což byl úkol nás prvních organizátorů, bylo obtížné takové cizí dítě adoptovat – plnit cizí očekávání a zároveň mu přinést do vínku něco nového, vlastního, což byl úkol druhých organizátorů. Nebyla to jejich povinnost, mohli Odraz odložit do baby boxu a nikomu by se nemuseli zodpovídat.

Věřím, že čím více bude mít Odraz rodičů, tím bude zkušenější, světovější a chytřejší. Ostatně také proto jsme ho tehdy udělali putovní. S takovým předáváním z náruče do náruče ovšem souvisí očekávání, kritika, a třeba i výčitky plynoucí ze starosti o toho malého chudáčka, který se sám o sebe postarat nedokáže. Takové pnutí je asi potřeba (vlastně toužebně) očekávat, protože jak praví přísloví: „Silný strom může vyrůst jen v silném větru.“

Ať už byl Lorganův článek jakkoli výstižný, budeme rádi, pokud se k průběhu, náplni nebo formě vyjádří i další účastníci. (Když už se nenašel jiný autor článku než bývalý organizátor, u komentáře to snad bude jednodušší). Larpy.cz další názor jedině uvítají a věřím, že stejně tak ho uvítají i budoucí organizátoři, kteří stojí o názor budoucích účastníků. (Na druhou stranu chápu, že po vyčerpávajícím a oslavném Hampiho komentáři bude těžké něco dodat.) ;)

Odraz je především příležitost. Přes jakékoliv ambice otců zakladatelů i adoptivních rodičů nějáký čas ještě bude Odraz počinem lidí tvořícch „napříč“ běžným životem (prostě amatérů především v tom dobrém a původním smyslu slova) – je to záležitost, která je ve světě jaksi navíc… Stojí nemálo lidí nemálo úsilí, které by nemělo zapadnout, ale mělo by být hrdině (byť klidně kriticky) velebeno!

Reportáž z odrazu měl psát někdo jiný, než org prvního ročníku, Odraz je pořád podvojná věc – specifická forma setkání o larpech, konkrétní událost v čase a prostoru. Pro autora této recenze je až příliš mnoho věcí samozřejmých!

Nechci přímo soupeřit s myšlenkami lorganovi reportáže, naopak, chci doplnit a to spíše pocitově, než věcně. Jak říká Jára Cimrman, chválit je třeba:

1) Obdivný dík matkám a otcům zakladatelům, Odraz je životaschopné dítě, které je na poli „české larpové scény“ ojedinělou záležitostí, zejméná svými seriózními ambicemi a důrazem na náročnost formy (která je třeba!) „sociálního rozhovoru o larpech“! Setkání se s odrazem pro mne byl tak trochu blesk z čistého nebe, do této doby jsem vlastně netušil, že vážný, ale smysluplný svět „larpové teorie“ existuje jinak než ve střípcích myšlení jednotlivců…

2) Vřelý dík letošním pořadetelům za to, že zvedli cizí pochodeň, nepopálili si ruce natolik, aby jí upustili a notně přiložili dřívím vlastního volného času a usilí a odraz i přes nepřízeň několika okolností spáchali. Má osobní účast je hodně výsledkem jejich vůle a vstřícnosti. Jako příležitost pro tématické setkání lidí napříč „standardními kruhy známých“ pro mne splnil Odraz svou funkci na výbornou!

3) A díky všem kdo považovali můj přispěvek o sovách za povedený.Na jeho kvalitě se velkou měrou nepřímo podíleli oba předešlí díkopříjemci. Lapová teorie je rozhovor. Lidé mluví a lidé se poslouchají, reagují na sebe. Bez pocitu, že laťka formy je vysoko, bych se nejspíš o takovou
formu nesnažil. Bez toho, že by mne letošní pořadatelé požádali a že je osobně znám, bych nejspíš vůbec nic nenapsal. Měl jsem ideální tvůrčí podmínky – na jedné straně ideál (“Četli jste někdy články z Knutenpunktů?“), na druhé straně vstřícné „normální“ vazby(“Není čeho se děsit…“).

Souhlasím s Lorganem, že odraz je z „hlediska globálního aspektu“ opravdu plivnutí. Stojí zatím skoro výhradně na komunitě lidí, kteří se už předem znají… jen ne úplně všichni mezi sebou. Tedy jen houšť a větší kapky!

A ještě když už jsem ta „chodící reklama přívětivé tváře larpové teorie“, dovolím si krátkou moudrost otce Fura : Úspěch Odrazu na širším poli bude záviset ne nutně na profesionální kvalitě jeho organizace a příspěvků, jako na schopnosti přeložit ideu „myšlení o larpu“ do normálního jazyka, na schopnosti těch, kdo budou mluvit ve jménu larpové teorie, volit svoje slova a činy tak, aby opravdu tvořily mosty a ne bariéry – to znamená ve skutečnosti především na „sociálním obrazu odrazu“ a než na jeho „profesionálních“ atributech (na které by se ale určitě nemělo rezignovat).

Spíš než racionálně vybraného preofesionálního projevu, je třeba zvláštního spontánního lidského herectví (roleplayingu?), řekl bych až (vážného) klaunství… Není důvod nebrat Odraz jako larp svého druhu!

PS: Kdo neviděl, doporučuju výborné propagační odraz video http://www.youtube.com/watch?v=OTmybQTVhr0 .