Larper nebo larpař, vyhrávač nebo řešitel, politikařit nebo intrikařit? Co je správně, co je lepší a jaké výrazy používá většina? Kdysi během přípravy prvního Odrazu jsem na podobnou otázku, týkající se nového a nezažitého, odpověděl: „My píšeme dějiny, kolego!“ Měl jsem tím tehdy na mysli, že diskutovaná věc zatím není nijak stanovena. A že všechny věci zkrátka jsou a budou nejčastěji podle těch, kteří s nimi přijdou jako první.
Celý článek »

Důvody, proč to či ono děláme, jsou někdy zřejmé, jindy dobře ukryté a nevědomé. Vždycky ale zásadně ovlivňují směr našeho jednání a také zpětně to, jak se na proběhlou událost díváme s odstupem. Ptejme se, co je cílem toho, že jezdíme na larpy, nebo je organizujeme.

V larpech je motivace stejně důležitá jako u jiných společenských akcí. V pozadí každého larpu se navíc setkávají (nebo míjejí) motivace hráčů a organizátorů. Následný text může být sebeanalýzou našich vlastních prožitků, stejně jako návodem pro cílenější oslovení možných účastníků našich akcí.
Celý článek »

Po nějaké době jsem se opět díval do deníčku a ten pravil, že od něčeho, co bych byl ochoten označit za svůj první komorní larp, uplynulo pěkných dvanáct let. A to je pro tento formát poměrně úctyhodná doba. Je tedy pomalu načase přejít k reflexi, odkud a kam jsme s ním došli.

Následující článek zde překládám jako osobní pohled na věc a je tedy potřeba ho tak vnímat. Nesnaží se stanovovat žádné věčné pravdy, a proto před věty, které by se tak snad tvářily, prosím shovívavě vložte slova: „Podle mého názoru…“ Text tak můžete chápat jako popud k diskuzi na téma: „Je komorní larp opravdu mrtev?“
Celý článek »

Skandinávská konference Knudepunkt (2007) začínala při zahájení slovy: „V roce 1996 jsme začali používat slovo imerze. Díky Matthijsi. V roce 2007 bychom měli přestat používat slovo imerze. Díky ještě jednou, Matthijsi.“ V tu chvíli jsem tomu úplně nerozuměl, protože slovo imerze v našich končinách bylo spojováno pouze se stolními rolovými hrami a používané pouze úzkou skupinou jedinců mezi hráči těchto her. Jenže během následujícího roku se situace u nás změnila a díky zvýšenému zájmu o larpovou teorii se stalo slovo imerze výrazně populární i v Česku a Slovensku. A já pochopil, jak byla ta slova myšlená, a znovu si přečetl článek ze sborníku Lifelike od Matthijse Holtera. Úmyslně neříkám, jestli se s článkem ztotožňuji úplně nebo jen okrajově. Zkušenost každého jednoho čtenáře s imerzí nebude jednotná, stejně jako nebude jednotný názor na článek.
Celý článek »

Ve sborníku z Knudepunktu 2007 se objevil zajímavý článek od Clause Raasteda dotýkající se tohoto tématu. Dovolil jsem si jej přeložit, protože podobný problém cítím i v naší komunitě. Starší lidé se u nás od larpu odklánějí z různých důvodů a nejeden je podobný těm, které vnímají Dánové.

Problém „Větší! Lepší a víc“ a nápady ohledně jeho řešení

Podívejte se kolem sebe. Podívejte se na larpy, které jste hráli. Larpy, o kterých jste mluvili. V tom, co děláme jsme stále lepší a lepší. Nové projekty jsou divočejší, působivější a dražší. Mellan Himmel och Hav (Mezi nebem a zemí – larp z roku 2003, ne film Johna Wayna z roku 1954) se hrál ve švédském národním divadle s rozpočtem přes 500 000 švédských korun (cca 60 000 €). Roku 2005 spatřil světlo světa politický dánský larp System Danmarc, který se odehrával v kontejnerovém městečku uprostřed Kodaně. Rozpočet? Ještě větší než MhoH. A konečně v létě 2006 se pravděpodobně nejbombastičtější larpový projekt všech dob, Dragonbane, uprostřed švédských lesů pokusil redefinovat fantasy. To vše s rozpočtem, který přesahoval System Danmarc více jak desetkrát!
Celý článek »