Přihlásit se | Registrace

Bitva pěti armád: Rozhovor o největší dřevárně u nás

Foto: Tomáš Flankey Felcman EXPit thru lens

Maťo “Thanat” Slivka stojí v čele Bitvy pěti armád, tedy největší larpové bitvy (či chcete-li dřevárny) u nás, již třetím rokem. Jaké to je organizovat bitvu pro 800 a víc účastníků? Čím to, že Bitva pěti armád přežila jako jediná z velkých bitev v ČR? A jak odhaduje další vývoj bitev u nás? Thanata jsem vyzpovídal v milé hospůdce v Praze a rozhovor s ním si můžete přečíst níže.

Ahoj Thanate, řekneš mi prosím v krátkosti něco o historii Bitvy pěti armád? Jak bitva vznikla, kdo ji organizoval před tebou a jak ses k ní dostal ty?

První B5A se odehrála v roce 2000 na louce u Vlašimi a organizovali ji skautští roveři z Říčan (Kejklíři). Bitva vypadala asi tak, že se na louku sjela hromada skautů, kde slovem hromada myslím např. 40 lidí a skřeta jsi bezpečně poznal podle červeného prostěradla.

Lidé, kteří se kolem organizace točí dnes se k realizačnímu týmu připojili v roce 2013 a nemají s původním uskupením kolem Kejklířů již nic společného. Mně osobně zavolal Shizunk, se kterým jsme kdysi zakládali libereckou larpovou skupinu Mrchožrouti, a ptal se, co dělám za rok a jestli nechci organizovat B5A. Nutno říci, že mé ego mělo Vánoce (Maťo “Thanat” Slivka (organizátor B5A), tak jsem plánoval upravit svůj profil na FB). Vážil jsem si důvěry, kterou ve mne vložil. Později jsem se dozvěděl, že jsem byl až třetí Shizunkova volba :-D.

Ale starý tým se akci snažil předat již delší dobu. Jen se jim nedařilo sehnat dostatečně nadšené a zároveň šílené lidi. Každopádně jsme si plácli a se Shizunkem, Wirisem a Satrifem jsme rozšířili užší kruh organizátorů, abychom pak ročník 2014 dělali již úplně sami.

B5A byla tvoje prvoorganizace?

První velká. Do té doby jsme dělal jen na menších bitvách pro max. 80 lidí. Ale měl jsem zkušenost s velkými akcemi mimo larpovou scénu. Wiris se Shizunkem na tom byli podobně, za to Satrif se na organizaci B5A podílel už rok předtím, jako pomocný org.

Kolik je vás v týmu dnes? Jste spíše kolegové nebo kamarádi?

Obecně je těžké říct, kdo je organizátor, kdo pomocný organizátor a kdo dobrovolník. Každý se totiž na organizaci podílí dle svých časových možností, některé roky aktivněji, jiné zas méně.

Na herní části pracuje kolem pěti lidí, dalších cca pět se stará o zázemí nebo jinou podporu a dalších 10 až 15 lidí jsou pomocní organizátoři, kteří se k nám připojují na místě. Dobrovolníci, většinou kolem 20 lidí, nám pomáhají připravit tábor a lokace.

Jsme určitě více kolegové, máme jen málo příležitostí sejít se i u jiných příležitostí než při přípravě organizace. Změnit tento stav je jedním z mých hlavních úkolů do dalších let.

Ty sám děláš koordinaci celého týmu? Jsi ten typ člověka, který jde a vyčistí záchody, když se nenajde dobrovolník?

(smích) Naštěstí záchody už čistit nemusím. Ale jinak ano, fungujeme tak všichni. Je-li má práce hotova, jdu pomoct s čímkoli je zrovna třeba. Když jsme bitvu přebírali, rozdělili jsme si působnost tak, že Satrif velel hře a já zázemí. V roce 2015 se nám to trochu zvrtlo, já odjel na stáž do Bruselu a Satrif získal lukrativní práci mimo Prahu.

Bitva nedopadla úplně podle našich představ, a navíc se nám hodně vyměnili lidé v týmu, tak od toho roku kecám i do hry.

Jaká je tvoje motivace organizovat B5A?

V onom kritickém roce 2013 hrozilo, že organizaci nebude mít kdo převzít a bitva skončí. To jsem zkrátka nechtěl. B5A byla mou první akcí a mám s ní spojených spoustu úžasných vzpomínek a zážitků. Navíc jde o larp s ohromnou silou, tradicí i historií. Věřím, že to podobně cítí i spousta jiných hráčů. Tehdy to bylo mou hlavní motivací a trvá dodnes.

Další držákem je touha posouvat bitvu stále dál. A to nejen v rámci hry, ale pokoušíme se opatrně oťukávat, zdali se k akci nedá něco přidat i mimo hlavní téma bitvy.

Minulý ročník, tedy 2015, se na B5A snesla nemalá dávka kritiky. Dokonce jsem objevil FB stránku Kluk ve žluté tunice, která paroduje tolik kritizované hodnocení kostýmů. Jak jste se s tím vyrovnali?

Když uděláš špatnou akci a víš, že příští rok ti alespoň někdo přijede znovu, máš motivaci se zlepšit. Kritika pro nás byla důležitá a s odstupem myslím, že nám dala chuť dokázat sobě i hráčům, že zvládneme udělat bitvu, která bude bavit jak účastníky, tak nás.

Bezprostředně po bitvě to ale nebylo jednoduché. Nechtěli jsme to a vůbec jsme takový výsledek nepředpokládali. V týmu bylo hodně lidí, včetně Satrifa, kteří se nemohli B5A věnovat dlouhodobě a my díky tomu museli postavit v podstatě nový tým.

Jak jsem se s tím vyrovnal já? Na podzim po bitvě jsem si sedl a posilněn pár pivky jsem napsal omluvné vyjádření, ve kterém jsem sobě i týmu sypal popel na hlavu. Tenkrát mi to přišlo jako dobrý nápad. Pokud bych cítil potřebu vysvětlit tehdejší události dnes, zvolím jiný přístup.

To ale neplatí pro “Kluka ve žluté tunice”. Do dnes si nejsem jist, kdo tu stránku založil, ale chlámu se smíchy u každého příspěvku. Já to bral jako svůj osobní neúspěch a hanbu. Pořád mě fascinuje, že někdo jiný se na to podíval s nadhledem a z té samé události dokázal stvořit komický seriál a zároveň založit novou “urban legend”.

V opilosti jsi kritizoval tým?

Ježiš ne. Tedy určitě to nebylo záměrem prohlášení a doufám, že to tak nikdo nepochopil. Spíš šlo o vyjádření se k tomu, že jsme si vědomi chyb a přebíráme za ně odpovědnost.

Ale abych vysvětlil důvody, které mě k tomu prohlášení vedly … Tomš nám vždy kladl na srdce: “Nikdy se za nic neomlouvej, co řekne organizátor je pravda.” V určitém slova smyslu měl pravdu, ale musíš s tím nakládat opatrně.
Například, když jsem měl v roce 2013 na starost PR, řekli mi také: “Máš autoritu organizátora, buď nekompromisní.” Ve výsledku ale má komunikace vypadala arogantně a nabubřele. A nikdy mi to nikdo neřekl nahlas, ale myslím, že lidé ani nechápali, co chci některými prohlášeními říct. Vyústěním bylo, že jsem komunikaci opět přenechal Tomšovi.  :-D

Ale každý jsme nějak začínali a věřím, že dnes už se podobných faux-pas nedopouštím.

Jak pracujete s dobrovolníky? Je jich dostatek? Stihneš si s nimi alespoň podat ruku a prohodit pár slov?

Dobrovolníků máme a vždy budeme mít nedostatek. Co se mé interakce s nimi týče, snažím se vždy pár slov prohodit, jak čas dovolí. Ale při plném pracovním nasazení jsi rád, když stihneš podat alespoň tu ruku, a často už v ní držíš kladivo a druhou ukazuješ co mají k čemu přitlouct. Je to tak, že na místě při stavbě kulis máme často skluz a přicházející dobrovolníky kolikrát zapřáhneme už z dálky. Teprve až o pauzách na svačinu se s nimi seznámíme a prohodíme pár vět.

Upřímně musím říct, že tento rok nás jejich počet opravdu překvapil, za což jsme skutečně vděční. Už ve středu se začali objevovat první a ve čtvrtek jsme pracovali naplno v sedmnácti lidech. Kritická ovšem bývá neděle, to najednou dobrovolnickou komunitu postihne mor a kde nic, tu nic. Navíc letos s tou obrovskou průtrží se nám skoro všichni rozutekli domů. Ale v pondělí se naštěstí pár nadšenců z Doks objevilo. Bez nich bychom to uklízeli do dnes. Pokud to čtete: Díky moc, kluci!

Za odměnu jsme jim zatím neuměli nabídnout mnoho. Samozřejmě snižujeme registrační poplatek a zásobujeme pracanty pivem a nějakým tím jídlem. Do dalších let plánujeme pro dobrovolníky vyrábět unikátní “merchandising”, tento rok jsme například rozdávali měšce s B5A logem. Dovolí-li to rozpočet budeme i vyplácet malé odměny, případně najímat brigádníky.

Dokázal bys mi nějak shrnout, jak organizace probíhá? Co děláte v září, v únoru, květnu? A kolik je to vůbec práce?

Poprvé se sejdeme už o prázdninách a probíráme celkový koncept, nápady nebo novinky a trendy z jiných akcí. V září si pak rozdělíme role v týmu a začínáme pracovat. Herní tým se schází minimálně jednou do měsíce, ideálně i častěji. V listopadu už by měl být hotový základní koncept hry.

V prosinci se snažíme vydat pravidla, zveřejnit panovníky, případně dodělat resty, což se ne každý rok povede. Koncem února bychom už měli mít hotové všechny mechaniky, stanovíme rozpočet a určíme výši registračního poplatku. A optimálně koncem dubna je vše hotové a zařízené. Toliko k teorii. Realita nám však hází klacky pod nohy a spousta věcí se dohání na poslední chvíli. :-)

Jednou jsem počítal, kolik práce tomu dávám a při osmi pracovních hodinách denně je to něco přes jeden měsíc práce. B5A by si určitě zasloužila mnohem více času, tak trojnásobek.

Rád bych se zeptal na téma, o kterém se dle mého málo mluví a to, jak udělat dobrou bitvu (nebo design bitvy, chceš-li). Poslední rozhovor na toto téma měl Tomš na podcastu Role.

Jak se vlastně dělá kvalitní bitva?

Na to neexistuje vysloveně osvědčený postup. Ostatně bitvu děláš pro hráče a pokud se jich zeptáš, jak si představují kvalitní bitvu, získáš pestrý seznam odpovědí. Ku příkladu v roce 2012 slavila velký úspěch herní fáze “labyrint”. Pro neznalé: Šlo o obrovský labyrint z geotextílie. Tehdy jsem já prvně pocítil, že provázky jsou už passé a začal se těšit na den, kdy na akci žádné nepotkám. Ve skutečnosti jsme jich letos měli asi čtyř násobnou spotřebu než obvykle.

Obecně věříme, že kvalitní bitvu, ale i jinou akci, dělá kromě příběhu, herních mechanik a role-playingu i realistická fyzická interakce s okolím. To vše dohromady formuje celý zážitek ze hry.

Co myslíme tou “realistickou fyzickou interakcí”?

Uvedu jednoduchý příklad: Po bitevním poli jsou rozmístěny dílny, každá z nich má dvě části balisty a z deseti částí můžeš složit celou velkou balistu, kterou se dá střílet. Nebo vory, zatížené cca 500kg nákladu, které je nutné dotáhnout skrze bitevní vřavu do své báze. Dvoumetrová zeď, na kterou se dá doopravdy schovat. A tak dále… Čím více zapojíš do příběhu a herní mechaniky i fyzickou interakci s okolím, tím lépe. Tento rok jsme hráčům postavili Dol, zapojili obléhací stroje, CPčka a v pátek večer uspořádali “rituály”. V neposlední řadě, úspěch slavilo i nealko pivo.

Problémem, který se B5A už nějakou dobu táhne, je vyprávěním příběhu jednotlivým hráčům. Myslíme, že takto se nám tento trend snad podaří obrátit. Zatím jsme ale na začátku – předat tisícovce lidí nějaký “smysluplný” důvod, proč jsou v Dole, a proč najednou sbírají ovoce a zeleninu, je úkol hodný Herkula. :-) Cílem je, aby jednou všichni hráči znali ne-jen příběh, který předcházel právě probíhající herní fázi, ale aby si uvědomovali i dopad, který jejich akce mohou mít na jeho pokračování.

Samotný koncept bitvy jsme převzali už od Tomše a má poměrně přesný spád. Na začátku, kdy jsou všichni hráči hodně nabuzení je ženeme do krátkých a rozkouskovaných střetů. Jdou do bitvy naplno a když jim nedáš dost prostoru, dojde k největšímu množství zranění.
Následně přichází větší střety, u kterých se lidé už unaví a únavu je pak třeba korigovat – jednak vhodnými pauzami na odpočinek či např. více “přemýšlecími” a fyzicky méně náročnými fázemi. Spousta lidí navíc na únavu reaguje zvyšující se agresivitou nebo se přestává tolik hlídat. Musíš jim proto v pozdějších fázích hry zpřístupnit i možnost se rychle dostat z vyexponovaného místa někam, kde si mohou na chvíli oddechnout.

Pokud bych to měl shrnout, Tomš, Alweron a jejich předchůdci vymysleli principy bitvy, na kterých teď stavíme další patra, která vidíme ve „funkčních kulisách“ dovolujících velkou míru interakce, v kvalitním a dobře předaném příběhu a v dobrém role-playingu. Což navazuje na naši snahu pracovat na tom, aby i hráči sami pracovali na herní atmosféře.

Foto: Tomáš Flankey Felcman EXPit thru lens

Zůstaňme ještě chvíli u herních principů. Jak pracujete s množstvím oživování? Vymezujete i šířky vchodů? Tento rok existovaly prostory pro velké bitvy, stejně jako menší vchody v případě, že armádě nedorazily posily. Byl to záměr?

Oživování je dost komplikovaná záležitost. Každá fáze potřebuje specifickou formu, zároveň ale musí být co nejustálenější, aby panovník nemusel hodinu co hodinu vysvětlovat novou mechaniku. V takových případech totiž hráči často zjišťují, co po “smrti” dělat, až když nemohou najít “respawn point” z minulé fáze. Při tvorbě oživovacích mechanismů je samozřejmě nedůležitější najít rovnováhu mezi zážitkem hráče (dostatek oživení na to aby si fázi užil) a balancem početně často nevyvážených armád.

Pokud jde o rozvržení Dolu, tak přesnou mapu jsme s Wirisem řešili v podstatě až na místě, za to ale velmi detailně. Každou jeho část jsme udělali něčím specifickou – pivovar byl ohraničený vodou, sady měly jen dva dlouhé, široké vchody. Část s koláčky byla zas vybavena palisádou a lépe se tak bránila, u “řeznictví” s klobáskami byly pak podstavce, díky kterým jsi mohl na obránce útočit shora. Na náměstí jsi měl dost prostoru, pro velký střet i pro obíhání. Každá čtvrť vyžadovala jinou taktiku boje a dělala tak bitvu různorodou a zajímavou.

Nyní bych se rád zeptal na zázemí. Produkce B5A čítá spoustu věcí od reproduktorů, auta až po meč za tvým pasem. Máte všechno půjčené nebo naopak investujete do vlastního vybavení?

Spoustu peněz je nutné investovat do hry a kdybychom měli za všechny věci pro zázemí platit, tak s rozpočtem nevyjdeme. Proto si toho hodně půjčujeme. Máme obrovské štěstí na kamarády a známé. Třeba řidičům s džípy proplácíme v podstatě jen naftu – oni se za odměnu projedou v zajímavém terénu. Jsou samozřejmě věci, které ani ti nejlepší kamarádi neseženou. Proto jde zbytek peněz do pronájmu vybavení a služeb. Zvukař nám přivezl a zapojil kompletní techniku. TOIky je nutné přivést i odvést. Odpad se také sám na skládku nedostane, atd.

Zázemí pro takto velkou akci spolkne zhruba polovinu celého rozpočtu.

Narazil jsi na finance. Larpovou scénou rezonuje, dnes možná spíše rezonovala, jedna otázka. Zbude z rozpočtu něco i pro vás?

Finanční odměny bohužel pořád žádné nemáme, jsme dobrovolníci. Dokud nedokážu spoluorganizátorům dát alespoň peníze za to, že stráví týden přípravou akce, volím raději alternativní způsoby odměňování. Po bitvě tak máme after-párty,  všichni dostanou trička nebo jiný “merchandising” a na dvou schůzích si proplácíme jídlo a pití.

Tedy reálně organizátoři z B5A získávají jídlo na místě, after-párty a prestiž. A zrovna u té si zdaleka nejsem jistý, jestli ji skutečně mají. Souvisí to hodně s pověstí akce. Každopádně, pokud máme do budoucna motivovat stávající i nové organizátory, je nutné na ní pracovat.

Pracujete nějak s propagací? Jak šíříte osvětu o bitvě?

Musím říct, že s propagací pracujeme, když to řeknu kulantně, omezeně. Máme samozřejmě facebook a web, které se snažíme aktivně updatovat a přinášet veřejnosti novinky a zajímavosti. Ale díky velikosti a tradici akce o nás ví vlastně celá česká larpová scéna. A nejen to, zajímají se i média. Jen dosud jsem napočítal osm článků ve větších médií, a to jsem je aktivně nevyhledával. Mohli bychom u tohoto modelu tedy zůstat, na to ale máme s akcí příliš megalomanské plány. Budeme proto na “šíření osvěty” v budoucnu pracovat.

Velkou radost nám samozřejmě udělal The Telegraph s 1,2 milióny shlédnutí. A to prezentovali nejméně kvalitní video záznam, který byl letos pořízen. Co se oproti dřívějšku zlepšilo a za co jsem rád, v komentářích pod videem jsi nenašel víc jak 1 % negativních příspěvků.

Jaký je tvůj názor na počty účastníků ve stranách? Máte strany vyvážené?

Za temnou stranu jezdí méně lidí, tento rok to bylo téměř o stovku. Máme to štěstí, že můžeme strany vyvážit pomocí žoldáků. I když štěstí, žoldáci jsou přítomni právě z tohoto důvodu.

Proč temná není tak lákavá jako dříve? Za mých mladých let, tedy cca v roce 2004, všichni chtěli být skřeti. Co se změnilo?

Když jsi chtěl jet za skřeta v roce 2004, tak sis na černo obarvil obličej, dal na sebe pár třásní, kožešin a kostým byl hotov. Pokud jsi chtěl životy navíc, sehnal jsi někde kroužkovku, případně plátovku

Když chceš dnes být kvalitním skřetem, musíš mít dokonalou latexovou masku a na výrobě kostýmu, zbroje a dalšího vybavení strávíš tři měsíce čistého času, možná i víc.

Není to tak, že by černá strana nebyla lákavá. Ale pohled na “moderního” skřetího válečníka tě může snadno odradit.

Foto: Tomáš Flankey Felcman EXPit thru lens

Jak nabíráte zodpovědné role jako jsou králové a generálové?

Za krále volíme obvykle ty, kteří se osvědčili v minulých letech nebo které známe. Případně nám jsou doporučeni a můžeme se tak na ně spolehnout. Ale např. Vrchovci si tento rok krále zvolili sami. Generálové už spadají do jurisdikce samotných panovníků. My je jen žádáme, aby vybírali lidi, kteří k tomu budou přistupovat zodpovědně.

Letos jsme generálům poskytli vstup zdarma, ale na oplátku po nich chtěli aktivní participaci na rituálech, což byla novinka a první krok na cestě k tomu, aby se hráči aktivně podíleli na tvorbě příběhu. Vrchovci tak v rámci rituálu volbu krále zobrazily jako souboj dvou šampiónů.

Jak vnímáš s odstupem času bezpečnost bitev a zranění na místě? Potýkáte se s nimi? Je jich méně nebo jsou vážnější než v minulosti?

Bitva není rozdílná od jiných kontaktních sportů – zranění byla, jsou a budou. A ač se snažíme, nemůžeme jim zabránit úplně.

Výjimečně dochází ke zlomeninám. Častější jsou otřesy mozku, vyvrknutý kotník a menší tržná zranění, ale jde pouze o jednotky případů. Což z B5A při počtu 800 bojujících činí statisticky poměrně bezpečný sport. Na místě nám navíc asistuje rychlá záchranná služba, která je u zraněného do několika minut. Pro nás je podstatné, že většina zranění není vážných a už vůbec ne život ohrožujících.

Mluvíme-li o zranění, dovol mi ještě jednu výrazně kontroverzní otázku. Není to tak dávno, co evropskou scénou zarezonoval článek o sexuálním obtěžování na larpech, převážně velkých fantasy akcích. Narazili jste na to během organizace? Nebo myslíš, že to v české kotlině není téma?

Well, this is a bit tricky question. Asi každý z nás zažil, případně to i sám zkoušel, že někdo dělal večer u ohně, alkoholem posílen, krásným elfkám případně skřeticím návrhy. Z mých zkušeností byla tohle nejzazší mez, kam se zacházelo a pokud byl někdo až příliš otravný, dokázali spoluhodující včas zasáhnout.

Za dobu, kdy se na organizaci podílím já, jsme žádný náznak, že by případné obtěžování překročilo tuto hranici nezaznamenali. Znamená to, že k němu nikdy nedošlo? Upřímně, nevím. Ale osobně jsem ani na jakékoli jiné akci u nás nezaznamenal, že by k tomu kdy došlo. Vlastně mám spíš zkušenosti, že se pánové ke slečnám chovají „rytířsky“ a hrají roli galantních ochránců.

Možná to není znát, ale organizátoři netráví večery a noci jen popíjením alkoholu za peníze hráčů. Obcházíme tábor a řekněme, že “kontrolujeme“, co se kde děje. Například loni jsme noc před bitvou našli podél cesty ležet týpka, který byl, slušně řečeno, na šrot. Zkontrolovali jsme, jestli dýchá (dýchal), Satrif mu věnoval vlastní deku a pak jsme doslova „na něm“ postavili stan, který někde splašila Kometa (to je přezdívka). Mohl skončit se slušnými záněty…

Co k tomu ještě dodat? Můžeme jen připomenout, že na naší bitvě platí zákony ČR a tak jsou i hráči povinni se jimi řídit. Obecně nováčkům radíme, aby na bitvu jeli alespoň v páru, že si tak akci užijí spíš, než kdyby tam nikoho neznali. Čímž se dá podobným problémům také předcházet. A co je nedůležitější, nebojte se v případě, že jste obtěžovány/i (i muži mohou být znásilněni) za námi přijít.

Rád bych se tě nyní zeptal na tvůj pohled na bitvy v ČR obecně. Spousta větších bitev zanikla nebo se výrazně zmenšila. Jak vidíš vývoj bitev u nás? A jakou vidíš roli B5A v onom vývoji?

Největší vzestup bitev už máme samozřejmě za sebou, takový úspěch jako po vydání filmu Pána Prstenů už se neopakoval a v dalších 10 letech asi ani opakovat nebude. Vnímám to jako přirozený vývoj, jak boom upadal, začaly se zmenšovat i bitvy. B5A v roce 2004, 2005 měla přes tisíc účastníků, taková čísla dnes nemáme, byť se tomu snažíme opět přiblížit.

Ale nejde jen o snižující se zájem o bitvy, největší problém vidím v organizátorech, kteří hold postupem času musí věnovat svůj volný čas i jiným věcem než larpu a není jednoduché najít někoho, kdo po tobě organizaci převezme. To navazuje na ještě jeden výrazný faktor: stárnutí původní hráčské základny. Z lidí, kteří na B5A jezdili v roce 2002 nebo 2003 je aktivní už jen zlomek, a to nejen kvůli času, ale i proto, že odmítají zvyšující se kostýmové nároky. Myslím, že právě tuto skupinu nejvíc oslovili „all-inclusive“ larpy, které se objevují v posledních letech.

Co se ostatních bitev týče, myslím, že se budou muset snažit nějak odlišit, přijít s něčím novým a věnovat pozornost detailům. Azeroth např. vsadil na krásu a pestrost kostýmů, bitva o Fort zas nabízí kekel (velmi realistický a syrový styl boje, pozn.) a přináší zážitky jak podpalování pevnosti nebo shazování do příkopu. Moravský Pán Prstenů (dnes Bitva o Středozem, pozn.) se také udržel na základě tradice a toho, že lidé kolem Moravian Larpu mají stále dost nadšenců, kteří do organizace vkládají spoustu času. Zároveň kolem sebe aktivně sdružují komunitu hráčů.

B5A je specifická tím, že je největší. Možnost být součástí toho masivního střetu a zažít atmosféru tak velké akce je zkrátka lákavá. Také jsme „veterány“ larpové scény považování za takový „fesťák“, kam jednou do roka přijedou pokecat s lidmi, které dlouho neviděli. Proto se hráči pravidelně k Máchovu jezeru vracejí. Díky tomu B5A v takřka nezměněné podobě dokázalo přežít do dnes. Nevím, jestli má některá z bitev šanci vyrůst do velikosti B5A. Ale pokud ano, určitě se od nás bude muset odlišit a nabídnout něco, co naše bitva nemá.

Co si myslíš o larpech, které bych nazval jako “take and play”? Abych osvětlil, proč se ptám: V roce 2009 na scénu přicházejí komorní larpy, které se vyznačují přístupem “Přijdeš, odehraješ, dáš pivo s hráči, jdeš domů.” Následuji velké dramatické hry s podobným přístupem. Minimální příprava, vše dostaneš v rámci vstupného. Pro pracujícího nebo jinak aktivního člověka, který o dřevárny jen zavadí, je tříměsíční výroba kostýmu nelehká věc – musí být opravdový fanoušek. Tím se pro něj zvyšuje práh přístupnosti na bitvu.

Myslíš si, že v nejbližších pěti letech může existovat bitva typu “Přijedeš, dostaneš kompletní výbavu, odehraješ bitvu a pojedeš domů”?

Hmm, tady si dovolím menší kulinářskou paralelu:
Řekněme, že takové B5A označíš za maso z Albertu – na tom mase není nic špatného, kupujeme ho všichni a pokud si dáme záležet a vložíme do jeho přípravy náležitou péči, můžeme si jej skutečně vychutnat.
No a Legie: Sibiřský příběh by pak odpovídali kvalitě masa z řetězce Ambiente – tam zajdeš jen čas od času, protože cena je několika násobně vyšší. Ale naservírují ti je pomalu na stříbrném podnose, dostaneš hloubkový exkurz do světa masa a rodokmenu líčka, které právě držíš v ruce. Já osobně z Ambiente vycházím a musím se držet, abych ten steak nesežral ještě zasyrova.

Osobně vidím potenciál v tom aplikovat podobný přístup i na bitvách. Bitva by samozřejmě musela podražit, ale stále by byla výrazně levnější než cena celého kvalitního kostýmu.

Na druhou stranu, my na to nemáme a v blízké době ani nebudeme mít kapacitu. Chtěli jsme např. již zmíněným skřetům vyjít vstříc a za menší úplatu půjčovat latexové masky. Pro nás je to ale spousta práce navíc a účinný dopad je diskutabilní.

Dovol mi ještě poslední, osobnější otázku: Co děláš mimo B5A? Studuješ ještě? A jezdíš ještě vůbec na larpy?

Studuji, asi rok jsem měl přerušené studium a trochu cestoval, ale v současnosti se snažím školu dokončit (v době vydání článku se již potřetí připravuje na poslední státnice). Živí mě project management a mimo to se věnuji produkci. Vlastně jakékoli, od eventů, přes filmy a teď mě láká ta videoherní.

Na larpy bohužel jezdím už spíše výjimečně a kompenzuji si to právě časem, který věnuji B5A. Ale hodlám to napravit, naše i zahraniční scéna nabízí čím dál tím pestřejší nabídku a byl by hřích ty hry nehrát.


BITVA PĚTI ARMÁD 2016

Počet účastníků: 800
Datum: 3.-5. června 2016
Cena: 350Kč
Herní organizační tým: Maťo “Thanat” Slivka, Petr “Wiris” Grat, Štěpán Liška, Michal “Fox” Řehák, Růžena Lišková
Ostatní organizátoři: Samantha “Ejdrien” Adamcová, Vít “Strejc” Koch, Dana “Vlčice” Mikešová, Zdeňka Presová, Růžena Heřmánková
Pomocní organizátoři: Jan “Monty” Gajdács, Jitka Bartovská, František Filandr, Pavla Lišková, Václav Švarc, Satrif AK, Yshara,  Bugyra
Web: b5a.cz
Larpová databáze: larpovadatabaze.cz/larp/bitva-peti-armad-b5a-2016/44050

Foto organizačního týmu 2016 doplněného o některé panovníky a CP

Zanechte komentář