Přihlásit se | Registrace

Tak trochu jiný sedmnáctý listopad

pionýr

Kol Rusi veliké též republik volných zní jednotný navěky svobodný hlas. To z národů vůle je svaz nerozborný. Ať žije náš mohutný Sovětský svaz!

Píše se datum 17. 11. 2009. Vzduchem se nesou tóny Internacionály a lidé jásavě vstupují do volební místnosti vhodit do urny svůj hlasovací lístek, jediný, který v obálce našli, aby tak splnili svou stranickou povinnost. Ne všichni ale mají radost. Ti vzadu vrhají nepřátelské pohledy k policistům, kteří dohlíží na hladký průběh voleb. Co se jim honí v hlavách? Jaké to poznámky asi trousí tiše pod vousy?

Od těchto podivínů se raději všichni drží stranou. Jsou to disidenti, rozvraceči a nohsledi západního světa. Napomáhači lživého kapitalismu. Strůjci všeho zla.

Připadá vám tento obrázek povědomý? Máte pocit, že jste se vrátili o pár desítek let v čase? Běhá vám při té myšlence mráz po zádech? Zajímá vás, jaké to bylo žít v téhle pohnuté době?

pracující

Instruktoři Brno – volné sdružení lidí, zabývajících se zážitkovou pedagogikou – si u příležitosti 20. výročí sametové revoluce vzali toto téma za své a rozhodli se formou malostrukturované hry (jednovaječného dvojčete larpu) přiblížit život ve společnosti za komunismu třiceti mladým hráčům přihlášeným z řad nejširší veřejnosti.

Celá hra umožnila všem zúčastněným vžít se do předpřipravených rolí občanů maloměsta, prožívat jejich zapeklité rodinné a osobní vztahy, ale i vystát si frontu na banány, vstoupit do strany nebo se naopak rozhodnout tiše podporovat disent a šířit mezi ostatní samizdatové texty a jinak všemožně okusit život, který byl denním chlebem našich rodičů a prarodičů. To vše za zády všudypřítomné policie, která dohlíží na pořádek a potírá jakékoli pokusy o rozvracení republiky.

vyšetřující

Oč tedy ve skutečnosti šlo? Bylo vytvořeno třicet unikátních postav, které byly na základě předem vyplněného dotazníku přiděleny na míru každému z hráčů. Tyto dotazníky skýtaly základní informace o tom, o jakou postavu se jedná, jaké je její jméno, povolání, věk, postoj ke straně, má-li vztah s jinou postavou ve hře nebo disponuje-li nějakým zvláštním podpultovým zbožím a především, co je jejím cílem, kterého se má ve hře snažit dosáhnout. Cíle i vztahy byly záměrně často nastaveny protichůdně, což stejně jako tajemství, která některé postavy nesly, hru často komplikovalo a zpestřovalo. Tak mohlo dojít například k situaci, kdy traktorista Chosé (místní sukničkář) svádí svou vlastní dceru, o které ovšem neví, že je jeho dcerou, zatímco její matka, šťastně vdaná žena předsedy ÚV, řeší těžké dilema, zda mu to říct a přijít tak o možnost získat výjezdní doložky do Jugoslávie, nebo se snažit udržet svůj hřích z mládí pod kontrolou a dohlédnout, aby nedošlo ke katastrofě.

Podobných spletených osudů byla hra plná. Totalitní atmosféru navíc dokreslovaly specifické kratochvíle jako například spartakiáda, pro kterou měl místní tělocvikář za úkol uspořádat sportovní přehlídku s mladými občany obce, které se nakonec neplánovaně zúčastnila i vysloužilá prababička, nebo prvomájový průvod v režii obecní superdojičky Milči. To vše samozřejmě za stálého dohledu příslušníků VB, kteří se snažili co nejvíce znepříjemňovat život disidentům, kteří si tajně předávali samizdatové texty, nahrávky zakázaných kapel, realizovali zakázaný církevní sňatek či šířili mezi spořádané občany alkohol a drogy.

disident

Pro dokreslení atmosféry organizátoři nashromáždili nepřeberné množství rekvizit od imitací občanských průkazů a stranických legitimací přes charakteristické zboží prodávané v kantýně, plně odpovídající tehdejším poměrům, až po dobové dokumenty včetně poukázek a výjezdních doložek. Všechny místnosti, ve kterých se hra odehrávala, byly vyzdobeny patřičnými dekoracemi odpovídajícími tehdejšímu Československu. K dispozici byla rovněž celá řada samizdatových textů a videí z nejrůznějších historických událostí. Videa měli možnost hráči zhlédnout v průběhu hry. Kostýmová povinnost byla samozřejmostí.

Po dvouhodinovém snažení o vybudování si místa na slunci ve společnosti plné nejrůznějších osudů, absolvování prvomájového průvodu s mávátky, spartakiády a jiných tematicky úzce souvisejících kratochvil došlo na demonstrace a následný převrat.

Velké překvapení přineslo předem neohlášené hodinové pokračování hry po revoluci, ve kterém byli všichni hráči vystaveni zmatkům, vlivům bohatých podnikatelů a potížím, které přináší volná demokracie, jež nahradila zaběhlý systém totality. Mnoho zúčastněných mělo problém si se svobodou poradit a tím vznikaly často i velmi komické situace.

legitimace

Celá hra byla završena opět volbami, tentokrát ovšem v duchu demokracie, do kterých mohl kandidovat kdokoli. V tomto závěrečném boji se mezi sebou utkali exstraníci s disidenty i zástupci pracujících. Vyrojilo se i několik stran recesistických, které ve svých programech propagovaly například avantgardní umění či legalizaci marihuany. Po přednesení volebních programů bylo provedeno závěrečné tajné a především demokratické hlasování, ve kterém nejlépe uspěla reformní strana starého magdona Krále, který jednoznačně prokázal svůj charakter jak za doby před převratem tak i ve složité době po něm a proto získal důvěru většiny. Nezajímavé nebylo ani umístění KSČ na jedné z čelních pozic i po demokratických volbách.

V souvislosti s výročím sametové revoluce organizátoři uspořádali po proběhlé hře diskusi, ve které účastníci reflektovali hru a následně hovořili o tématech úzce souvisejících s komunismem. Do diskuze se zapojil i přímý účastník revolučního dění Josef Plísňák Hajkr, který byl při revolučních událostech v Praze i Brně osobně.

Vzhledem k pozitivním ohlasům, které hra vyvolala, je možné, že ji autoři uvedou znovu i ve větším časovém rozsahu.

Odkazy

3 komentáře k příspěvku “Tak trochu jiný sedmnáctý listopad”

  1. „formou malostrukturované hry (jednovaječného dvojčete larpu)„ málostrukturovaná hra nevyžaduje (na rozdíl od larpu) role. Takže minimálně dvojvaječné. (Toto tvrzení trochu zpochybňuje záznam ve wiki, snad to se dokopu poslat relevatni materiál a updatovat:)

  2. Od Dogfood,

    Ako dlho trvala hra?
    Hralo sa nepretrzite od zaciatku do konca, alebo dochadzalo aj k posunom v case?
    A neviem, ci som to len ja nepochopil, ale co bola hlavna myslienka hry?

  3. Malostrukturované hry opravdu nemusejí mít s divadlem ani rolemi nic společného. Je to jen vyjádření nekomplexnosti pravidel a herních mantinelů.

Zanechte komentář